Když v dubnu asi sto tisíc stromů wachauských meruněk kvete, jezdí se na ty bílé sady lidé dívat. V tu dobu už je ovšem veškerá sklizeň prodána. Džus, likér, šnaps nebo marmeládu můžou pak lidé vychutnávat po celý rok, vyhlášené meruňkové knedlíky pak hlavně právě v období sklizně. Budou vás provázet celou cestu, je to veliká dobrota a dát si je zkrátka musíte.

Všudypřítomná voda Dunaje samozřejmě po celou dobu svádí ke koupání. I to je ovšem možné. Jednou z dobrých příležitostí může být pláž u kempu Rossatz. Jen si musíte dát pozor, abyste se nevrátili z vody v jiném kempu. Je to přece jen opravdu silná řeka! Na druhé straně vaši pozornost upoutá modrá věž městečka Dürnstein, které také stojí za návštěvu. V jeho středověkých uličkách je lepší na přání místních sesednout z kola. Nad ním se tyčí hrad, který dobyl Richard Lví srdce.

Wachau je v rámci Rakouska sice malá, ale velice významná vinařská oblast, hlavně co do kvality. Z historického hlediska se tu příliš nedařilo zemědělství, protože tu není rovina. Vínu se právě na kamenitých terasách daří výborně. Vína jsou hodně strukturovaná, ale současně svěží a živá.

Trapistický klášter v Engelhartszell není jen nějaká fosilie, o tom svědčí nejen to, že tam vaří pivo nebo likéry, které si můžete v pokladně zakoupit, ale také nástropní freska v hlavní lodi kostela. Při její rekonstrukci nebyly nalezeny žádné původní nákresy, a tak se její tvůrce, profesor Fritz Fröhlich, nechal inspirovat freskou nad oltářem, jen do ní trochu pronikl vliv Piccasa. Barvy i kompozice zůstaly, takže si na první pohled ani nevšimnete, že je sbor andělů tak trochu kubistický.

Tou asi nejzajímavější atrakcí je nakonec řeka samotná. Jen tak si to štrikujete zákrutami a vypadá to, jako by vás sledovalo jezero. Dunaj působí majestátně, monstrózně, úctyhodně. Přesto je přívětivý a jeho meandry a zákruty nabízejí úchvatné scenérie. Určitě si nenechte ujít magickou Donauschlinge. Tady se řeka během pár set metrů dvakrát úplně otočí a vrátí se zase do svého původního směru. Neskutečný pohled.

Sedmou etapu je dobré začít ve městě St. Andrä-Wördern, odkud se podél pravého břehu Dunaje můžete vydat na nedaleký hrad Greifenstein. Z hradu je výhled na novou stejnojmennou vodní elektrárnu, ale ještě lepší panoramatický výhled nabízí 2 km vzdálená plošina na Tempelbergu.

Dále vede cesta směrem k Vídni. Patnáct kilometrů před ní se můžete zastavit u koupaliště Strombad Kritzendorf. Ve Vídni pokračujte na Donauinsel – uměle vytvořený ostrov dlouhý 21 kilometrů, který vás přenese na levý břeh Dunaje.

Jakmile opustíte Vídeň, započnete etapu osmou a ocitnete se v Národním parku Donau-Auen. Tento rozsáhlý chráněný ekosystém je domovem bobrů, ledňáčků i orlů mořských a patří k největším lužním oblastem v Evropě. Doporučujeme zajet do centra přírodního dění – Orth an der Donau. Návštěvnické centrum schlossORTH se nachází na zámku, jehož součástí jsou výstavy, interaktivní expozice i podvodní pozorovací stanice. Nakonec můžete pokračovat podél levého břehu Dunaje, stále oblastí národního parku, až na konec etapy – do města Hainburg an der Donau.

Zde se nachází skvělé vinařství Michaely Riedmüller, oceněné cenou Gault&Milau, a pak se můžete jít kochat panoramaty z vyhlídky Braunsberg. Po návštěvě vinařství určitě nezapomeňte zavítat do římského města Carnuntum, které bylo od 1. do 4. století našeho letopočtu významnou římskou metropolí na hranici Římské říše. Projít tu můžete římskou městskou čtvrtí s obnovenými antickými domy a amfiteátrem. Znovu zažít dobu antiky vám umožní muzeum Carnuntinum, které slouží jako pokladnice archeoparku Carnuntum.